|
|
Patron-Client Relations and Ethnic Cleansing: An Analysis of Third-Party Influence in the First Nagorno-Karabakh War
Tentler, Matthew ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Myftari, Kledian (oponent)
Jak přispívá přítomnost vztahu patrona a klienta k nástupu etnických čistek? V poslední době se množí literatura zabývající se složitostí etnických čistek jako konceptu a různými faktory, které přispívají k jejich vzniku. Teorie Michaela Manna, podle níž k etnickým čistkám dochází, když proces demokratizace ozbrojí politické elity usilující o udržení své moci, což vede k tomu, že rovnostářské a inkluzivní principy demokracie jsou nahrazeny vylučujícím, etnonacionalistickým pojetím národního státu. Tvrdím, že začlenění modelu patron-klient mezinárodních vztahů by navázalo na Mannovu teoretizaci etnických čistek tím, že by poskytlo hlubší pochopení toho, jak vojenská pomoc a ideologická legitimita ze strany státu-patrona přispívá k tomu, že stát přijímá násilnou a vylučující politiku etnických čistek. Případová studie první války v Náhorním Karabachu (1988-1994) potvrzuje důležitost analýzy existujících vztahů mezi patrony a klienty, neboť arménská politická elita, inteligence a vojenská pomoc hrály významnou roli při eskalaci konfliktu do etnických čistek.
|
|
|
Rise of illiberal peace? Russian perspective on the sustainability of post-conflict arrangements
Žilka, Peter ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Hlavná myšlienka tejto diplomovej práce poukazuje na nedávny vývoj udalostí na medzinárodnej scéne, v rámci ktorej je možné pozorovať normatívne spochybňovanie medzinárodného poriadku autoritárskymi mocnosťami akými sú napríklad Rusko a Čína, ktorých aktivity sú čoraz viac a viac alarmujúce. Po skončení studenej vojny, krajiny západu prejavili záujem o prevzatie zodpovednosti za značnú časť aktivít vedúcich k prevencii a riešeniu konfliktov po celom svete. Napriek prejaveným ambíciám, ich propagovanie liberálnych hodnôt v rámci budovania mieru nedosiahlo očakávané výsledky. Z toho dôvodu sa akademické diskusie v poslednej dobe zamerali na skúmanie alternatívnych rámcov na budovanie mieru, okrem iného i na také, ktoré by obsahovali praktiky iliberálnych aktérov. Na základe toho bude táto diplomová práca predstavovať kvalitatívnu analýzu praktík ruského budovania mieru na príklade zaangažovania Ruska v Tadžikistane, Čečensku, oblasti Náhorného Karabachu a v Sýrii. Okrem hľadania potenciálnych prienikov s liberálnymi praktikami, bude táto analýza primárne zameraná na technické procesy budovania mieru, akými je napríklad budovanie inštitúcii a vládnutie; reformy bezpečnostného sektora; či oživenie ekonomiky. Celkové výsledky tejto práce na vyššie uvedených príkladoch poukazujú na krehké post-konfliktné...
|
|
|
Téma truchlení a vizuální tropy ve fotožurnalismu
Jarolímková, Zuzana ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Opakování témat v obrazech si všiml již v 19. století německý historik umění Aby Warburg, který pomocí formulí patosu upozorňuje na určité typy vyobrazení (gest) spojených s emocemi, které se opakují bez ohledu na kulturu. Ustálené obrazy, které reprezentují určité události či emoce pak definuje i Marianne Hirsch pod pojmem vizuální figury paměti. Ty demonstruje především na fotografiích z druhé světové války, které daný konflikt reprezentují a vytvářejí pro další generace způsob vzpomínání, takzvanou "post-paměť". Přestože dnes převládá fotografie nad malbou, stále jí je silně ovlivněna a autoři se mnohdy svou stylizací snaží napodobit slavná umělecká díla. Na neustále opakující se témata a stylizace ve fotografii poukázali svým výzkumem Marta Zarzycká a Martijn Kleppe, kteří zde pracují s pojmem vizuální tropy. Jejich použití v nás má vyvolat emoce, což odpovídá i obratu k afektu, který můžeme v posledních letech v médiích zaznamenat. Pokud budeme pozorně sledovat novinářské fotografie, zjistíme, že se tento trend projevuje i ve snímcích znázorňující truchlení a smutek, které jsou často zachyceny podobně jako na obrazech ve světových galeriích. Cílem práce tak bude poukázat na podobnost stylizace tematiky truchlení u novinářské fotografie a malířství spolu s jejich rozdílným vyobrazením u různých...
|
|
|
Státoprávní postavení Náhorního Karabachu
Barsegyan, Karmen ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií, státoprávním postavením, statusem a uznáním Náhorního Karabachu. Problematika Náhorního Karabachu je často diskutovaným a politický ožehavým tématem mezinárodního společenství. Otázka Náhorního Karabachu je předně otázkou právní, ale má přímé politické důsledky. Náhorní Karabach je územím o rozloze 4400 km2, nacházejícím se na jihozápadě Ázerbájdžánu a ve východní části arménského pohoří. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v období rozpadu Sovětského Svazu na počátku 90. let 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Větší část území Karabachu je v současné době fakticky kontrolována neuznanou Republikou Náhorní Karabach. Status Náhorního Karabachu je sporný. Na Náhorní Karabach se dá pohlížet jako na nezávislý stát. Republika Náhorní Karabach, která má: státní území, obyvatelstvo a efektivní vládu, která skutečně drží moc v zemi, čímž vykazuje tři základní kritéria předepsaná mezinárodním právem proto, aby byla na základě nezadatelného práva národa na sebeurčení uznána suverénním státem. V současném světě však kromě těchto tří základních kritérii se setkáváme i s dalším institutem mezinárodního práva, a to sice uznáním státu za plnoprávného člena mezinárodního společenství, kterého se však do dnešního dne Náhornímu...
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
| |
|
|
Participation and role of EU in resolving Nagorno-Karabakh Conflict
Hasanov, Ahmad ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
The thesis analyses the conflict between Azerbaijan and Armenia over the region of Nagorno-Karabakh which both parties claim to be their historical territory. The thesis explains how the conflict started and continued with a full-scale military conflict between Azerbaijan and Armenia, which is commonly referred to as the Nagorno-Karabakh War. One of the most important chapter of the thesis is the description of roles played by foreign mediators such as Russia, Kazakhstan, Iran and Turkey. All those countries pursued their own geopolitical and economic goals in the region, and wished to actively participate in it in order to spread their influence. The European Union has constantly been playing an important role in settlement of the Nagorno-Karabakh conflict thanks to its active involvement in all peacekeeping and mediation processes in the region. Nonetheless, despite all international efforts, the conflict in Nagorno-Karabakh still continues as of today, and the parties cannot come to any compromise due to the antagonistic nature of their territorial disputes for Nagorno-Karabakh. Both, Azerbaijan and Armenia have started actively deploying their troops on the mutual borders, which raises fears among the international community that a new war for Nagorno-Karabakh might start already in the near future.
|
|
|
Constructing Nagorno-Karabakh: a diachronic discourse analysis
Davidson White, Imogen ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
In over 20 years of the Nagorno-Karabakh conflict, there has been no significant progress towards a peaceful agreement. It has been argued that there is not enough incentive for leaders to agree to a compromise and that the citizens are not ready to accept one. In this context, the way the conflict and the enemy are described in public discourse is important not only because it represents the viewpoints of those producing the discourse but because it can have a real effect on public opinion. This paper examines discourse on Azerbaijan and the future of Nagorno-Karabakh in an official newspaper, showing that distrust of Azerbaijan and rigid expectations about the future of Nagorno-Karabakh are dominant.
|
|
|
Warfare and Institutional Communication on Social Media in 2020 Nagorno-Karabakh Conflict
Kopečný, Ondřej ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací Arménských a Ázerbajdžánských ministerstev zahraničních věcí a obrany ve vztahu ke konfliktu v Náhorním Karabachu v roce 2020. Oficiální institucionální účty byly využívány k posilování jednostranných narativů a rámování konfliktu, často užitím emocionálního obsahu a dezinformací cílených na mezinárodní i domácí publikum. Práce cílí na identifikaci klíčových nástrojů užívaných státními institucemi k budování obrazů války v komunikační praxi před a v průběhu války. Zároveň se snaží porovnat komunikační praxi mezi jednotlivými státy a napříč vybranými institucemi na sociálních sítí skrze analýzu Facebookových postů v periodě 100 dní, kterou reflektuje data set vygenerovaný skrze aplikaci Crowdtangle.
|
|
| |
host ::
RSS.